Škoda 1000 MB slaví padesátiny

Jako první vůz značky Škoda s pohonem zadních kol, motorem vzadu a samonosnou karoserií je 1000 MB jedním z milníků v historii automobilky. Prostorný čtyřdveřový vůz byl ve své době na vrcholu v litrové třídě a určoval měřítka v oblasti komfortu, výkonu a techniky.

Zcela nový závod, radikálně nová koncepce vozu, k tomu ve své době nejmodernější motor ve své třídě – Škoda 1000 MB byla na jaře 1964 revolucí. Nová koncepce předznamenala modelovou strategii automobilky až do konce osmdesátých let dvacátého století. Od dubna 1964 do srpna 1969 bylo vyrobeno celkem 443 000 vozů typu Škoda 1000 MB. Více než polovina z nich šla na export, vůz se prodával dokonce až na Novém Zélandu a v Austrálii.

Dnes patří "tisícovka" k nejoblíbenějším veteránům české značky. Zkratka ‚MB’ znamená Mladá Boleslav, sídlo automobilové značky, číslovka ‚1000’ pak zdvihový objem litrového motoru. Model byl nabízen v několika variantách - vedle základní verze přišla v roce 1966 na trh také provedení se zvýšeným výkonem a elegantní dvoudveřová verze 1000 MBX, která je dnes mezi sběrateli obzvláště ceněná.

Pro výrobu nového modelu byl postaven na počátku šedesátých let v Mladé Boleslavi zcela nový závod v bezprostředním sousedství původních továrních budov. Nový výrobní závod sestával z nejmodernějších výrobních zařízení ve více než 40 výrobních halách a dalších budovách. V osmdesátihektarovém areálu bylo vybudováno celkem 13 kilometrů nových silnic, bylo položeno také deset kilometrů železničních kolejía zřízeno nové seřazovací nádraží. Nový závod kromě toho disponoval vlastními hutními provozy.

Škoda 1000 MB patřila ve své době k nejmodernějším vozům. Při vývoji automobilu, označovaného jako NOV (NOVÝ OSOBNÍ VŮZ), se vývojáři rozhodli pro tehdy zcela novou koncepci vozu s motorem vzadu, pohonem zadních kol, nezávislým zavěšením všech kol a samonosnou karoserií - a opustili tak dosavadní koncept rámové konstrukce vozidel. Vůz zároveň stanovil nová měřítka v oblasti inovativních motorů a pohonů. Při vývoji motoru vsadili konstruktéři na výrobu bloku motoru procesem přesného tlakového odlévání hliníku. Také skříň čtyřstupňové převodovky byla vyráběna pomocí této moderní technologie. Škoda tak sáhla po postupu, který v roce 1922 vyvinul český inženýr Josef Polák. Hlavní výhodou bylo podstatné zkrácení doby výroby. Kapalinou chlazený čtyřválcový motor s rozvodem OHV o výkonu 27 kW (37 k) byl uložen za zadní nápravou. Agregát měl zdvihový objem 988 cm³. Moderní technické řešení motoru ve spojení s nízkou hmotností vozu – jen 755 kg – přineslo spotřebu pouhých 7 až 8 litrů benzinu na 100 km. Maximální rychlost činila 120 km/h. V roce 1968 byl výkon motoru zvýšen na 32 kW (43 k).

Před zahájením sériové výbory prošla Škoda 1000 MB testováním. Celkem padesát vozů ujelo v roce 1962 celkem 1,6 milionu kilometrů, mimo jiné i při extrémních mrazech v Rusku a na rozpálených prašných horských cestách na Kavkaze.

Vedle moderní techniky představovala Škoda 1000 MB i nový design. Charakteristické pro šedesátá léta dvacátého století bylo klasické tříprostorové uspořádání vozu. K výrazným identifikačním znakům nového modelu patřily klenuté linie a jemné obliny, stejně jako kulaté světlomety zapuštěné do blatníků, originálně tvarované zadní svítilny, panoramatické zadní okno a zakulacené otvory pro vstup vzduchu. V pravém předním blatníku se nacházelo hrdlo palivové nádrže, skryté za sklopným emblémem značky. Při kompaktních rozměrech (délka 4,17 m, šířka 1,62 m a výška 1,39 m) nabízelo "embéčko" dostatek místa a komfortu. Přesvědčivá byla i vysoká funkčnost, kdy již standardní verze nabízela lůžkovou úpravu sedadel. Zavazadlový prostor o objemu 220 litrů se nacházel pod přední kapotou. Náhradní kolo bylo uloženo vpředu pod zavazadlovým prostorem za odklápěcí maskou. Výhoda: pro vyjmutí rezervy nebylo nutno otevírat zavazadelník.