SISA u kulatého stolu

S hlavní problematikou nové legislativy seznámila přítomné zástupkyně Ministerstva životního prostředí ČR paní Mgr. Lucie Krejčí. Autolakoven se týká především zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který stanovuje povinnosti pro lakovny jako zdroj znečišťování ovzduší. O tom, jak to vypadá v praxi, pak ve svém vystoupení hovořil za SISA Ing. Miloslav Košťál. V České republice je zhruba 3 500 lakoven. Odhaduje se, že tzv. malé lakovny (s roční spotřebou do 500 kg těkavých látek za rok), a to i autoservisy a klempírny, které provádějí povrchové úpravy, i když nemají lakovny a tudíž nemají ani registrovanou lakýrnickou živnost, zpracují ročně 40 až 60 % objemu nátěrových hmot na trhu ČR. Velcí odběratelé využívají prémiových značek autolaků, které vyrábějí známé koncerny a jsou nositeli nejpokrokovějších produktů a technologií, zejména vodou ředitelných. Ostatní, tzv. neprémioví výrobci a dodavatelé, kteří v řadě případů zásobují právě zmíněné malé odběratele pak takovéto produkty buďto nemají, nebo výrobky nedosahují potřebných kvalit. A zde, vzhledem k již zmíněnému objemu zrhuba poloviny všech spotřebovaných nátěrových hmot u nás, existuje významný prostor pro zvýšení dohledu a kontrol ze strany správních orgánů.

Na nastíněná témata jak z hlediska nové legislativy, tak i příkladů z praxe, se pak rozpoutala velmi živá diskuse, která přinesla řadu podnětů, se kterými bude SISA, ale i státní správa dále intenzivně pracovat.