SISA A AUTOLAKY

Patří do skupiny osmi předních, tzv. prémiových světových značek, které jsou nositeli nejpokrokovějších technologií a společně pracují v odborné profesní skupině AUTOLAKY. Za pomoci této skupiny asociace SISA už řadu let vyvíjí aktivity pro profesionalizaci autolakoven, etiku podnikání, vzdělávání a ekologie a působí tak na tržní prostředí České republiky. K dalším cílům této skupiny patří podpora školství. Členové SISA jsou partnery pilotních odborných škol a celostátních soutěží učňů – autolakýrníků. Jsou také vůdčí silou kampaní za znovuzřízení učňovského oboru AUTOLAKÝRNÍK a zasadili se o vydání první porevoluční učebnice pro autolakýrníky. Nedílnou součástí této práce je osvětová činnost a šíření objektivních informací. SISA podporuje profesionalizaci uvedeného oboru s ohledem na konečného spotřebitele (vysoká kvalita a životnost prací), která je narušována mj. i nedodržováním ekologické legislativy - lakovny mnohdy mixují technologie vřazováním neekologických a méně kvalitních produktů, což přináší defekty a snížení životnosti.

O všech svých aktivitách SISA vedle odborných článků informuje odborníky i veřejnost také formou diskusních „Kulatých stolů“, ke kterým zve dotčené instituce a novináře.

Obor opravárenských autolaků

Pojem autolaky zahrnuje nátěrové hmoty a technologie, které jsou určeny pro povrchové úpravy silničních a kolejových vozidel (osobní a užitkové automobily, motocykly, vojenská vozidla, stavební a zemědělské stroje, tramvaje, vlaky atd.). Využitelné jsou ale i jinde (malá letadla, nábytek, hudební nástroje, stavební konstrukce atd.).

Zavedením míchacích zařízení do lakoven v roce 1948 byl položen základní kámen nové etapě vývoje oboru opravárenských autolaků, který tak doplnil stávající obor autolaků průmyslových a vydobyl si tak své významné místo. Opravárenské autolaky umožňují s minimální skladovou zásobou nátěrových hmot přímo v lakovně operativně a efektivně opravovat poškození s možností volit různé technologické skladby a přizpůsobit se vzhledu a vlastnostem téměř veškerých vrchních laků starších i nových vozidel (lesk, mat, hladkost, struktura povrchu, barevný odstín, pružnost, tvrdost). Složitost uvedeného oboru dokumentuje mj. i skutečnost, že výrobci tzv. prémiových značek autolaků evidují kolem 180 000 barevných kódů a 1 700 000 příslušných receptur včetně jejich variant, které je možné v lakovnách operativně míchat pomocí míchacích zařízení s pigmentovými bázemi (těch je až kolem 120). Oproti převážné většině povrchových úprav je obor autolaků excelentním oborem, který umožňuje dosahovat vysoké estetické úrovně, kvality a životnosti, a to v čistém prostředí při respektování hygienických a ekologických norem.

Znovuzřízení oboru AUTOLAKÝRNÍK v ČR a vzdělávání

Tradiční systém, kdy učeň získal vzdělání u lakýrnického mistra, jako tovaryš prokázal své dovednosti v praxi a pak si teprve mohl založit živnost, nebo najít stálé zaměstnání, byl nahrazen státními učňovskými školami. Od počátku 70. let minulého století u nás však byla prosazována kvantita oproti kvalitě - například sériové automobily Škoda se tehdy lakovaly s vynecháním základové barvy. V této době byl učňovský obor AUTOLAKÝRNÍK sloučen s obecným oborem lakýrník. To byl začátek devastace této profese. Navíc po roce 1989 zhruba 50 % aktivních autolakýrníků pocházelo z jiných oborů, např. opravář zemědělských strojů, elektrikář apod. Přestože u nás po celou dobu od roku 1989 dodavatelé zahraničních technologií autolaků (především prémiových) suplují školství formou teoretických a praktických školení a uvedený obor byl od školního roku 2011/12 konečně obnoven, nezbavili jsme se dosud v plné míře dopadů uvedených deformací. Projevuje se to dosud nezřídka v kvalitě řízení a provádění lakýrnických prací. Po dvacetiletém útlumu byl - a dosud částečně je - skok ze starých do nových technologií náročný. Ať už pro pedagogy, lakýrníky, technology, řídicí pracovníky, či veřejnost. Je potřeba ještě hodně udělat pro to, abychom odstranili negativní návyky z minulých let, a mohli tak úspěšně navázat na historickou tradici.

Mistrovství ČR učňů-AUTOLAKÝRNÍKŮ

Pod patronací MŠMT se již několik let koná mistrovství ČR učňů-AUTOLAKÝRNÍKŮ, žáků pilotních škol. Mistrovství jsou pod patronací prémiových dodavatelů autolaků, převážně členů asociace SISA, kdy jeden z nich myšlenku pořádání této akce inicioval. Tito dodavatelé každoročně svou fyzickou a finanční účastí autolakýrnická klání aktivně pomáhají realizovat a rozvíjet. Cílem je propagace oboru a zvyšování odborné úrovně a motivace škol a učňů.

Zavádění systému získávání profesních kvalifikací v oboru AUTOLAKÝRNÍK

Člen asociace SISA také stál zhruba před čtyřmi roky u zrodu systému získávání odborných kvalifikací oboru AUTOLAKÝRNÍK, který zastřešuje Národní ústav pro vzdělávání. Podílel se na vytvoření standardů, tvorby dosud neexistující odborné terminologie a pilotních ověření tohoto systému. Uvedený systém umožňuje nevyučeným autolakýrníkům získat výuční listy na základě teoretických a praktických zkoušek prostřednictvím autorizovaných osob a pilotních učňovských škol. Do tohoto systému lze začlenit i zájemce z jiných oborů včetně seniorů, a to prostřednictvím systému rekvalifikací.

Vytváření zdrojů odborných informací

Přinášet naprosto vyčerpávající informace o oboru povrchových úprav vozidel je - vzhledem k prudkému vývoji v poslední době a vzhledem ke specifice jednotlivých světových výrobců nátěrových hmot (resp. některým odlišnostem v materiálové i technologické oblasti) - obtížné a téměř nemožné. Hlavní roli tady mají dodavatelé prémiových technologií autolaků, z nichž většina je členy asociace SISA. Ti se podílejí celoplošně na školeních a odborných článcích v časopisech, byť ty jsou ve většině případů komerčně směrovány k technologiím a sortimentům, které dodavatelé nabízejí. V současné době ale vznikají učebnice a pracovní sešity v obecné rovině pro odborné školy. Současně dochází i k rozvoji odborné terminologie. Dále se tak zacelují mezery, které zde od počátku 70. let minulého století vznikly.

Ekologie autolakoven

Od 1. 1. 2007 došlo ke zpřísnění ekologické legislativy, která vychází z direktiv EU a jejímž cílem je snížit emise z lakoven. Vzhledem k její složitosti a nedostatečným kontrolám ze strany státu však dodnes dochází k jejímu porušování, a tudíž i k narušování rovné hospodářské soutěže ze strany distributorů, kteří nové odpovídající technologie nemají, nebo nejsou tak funkční. Investice prémiových dodavatelů tak nejsou chráněny a jejich návratnost je značně narušována. Do lakoven se tak nadále dostávají neekologické (nadlimitní) nátěrové hmoty, což ochranu ovzduší ohrožuje. Asociace SISA se od roku 2006 aktivně podílí na iniciování a formulování změn legislativy u institucí MŽP, ČIŽP a ČOI. Bylo již dosaženo několika změn, ale ke zvýšení srozumitelnosti, jednoznačnosti, a tím i účinnosti zbývá ještě prosadit vydání metodiky pro kontrolory a uživatele. Ta by byla přílohou aktuálního znění zákona „O ochraně ovzduší“ č. 201/2012 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 415/2012 Sb.