První velké vítězství pro tým RTR projects

Tým RTR projects a jeho piloti Tomáš Miniberger, Michal Vítek a Sergej Paulavets dokázali s BMW M3 GTR vybojovat vítězství v premiérovém závodě 12h Italy by Creventic.

Dvanáctihodinovka na známém toskánském okruhu byla prvním evropským závodem prestižní 24h series a druhým letošním. A tým RTR projects ho dokázal opanovat ve velkém stylu. Ve třídě A5 získal napřed pole position v kvalifikaci, pak nejrychlejší kolo v závodě a nakonec došlo i na vytoužené první místo. Úplně se nabízí parafráze „přijel, jezdil, zvítězil“. Vyjma několika málo kol, kdy se před bílooranžové BMW M3 GTR dostal tovární Peugeot 208, a jedné kolize s Ferrari druhého českého týmu v závodě všechno fungovalo naprosto skvěle. Fantastický úspěch je i jedenácté místo celkově. Základ k vítězství položil tým již v průběhu první části závodu v pátek odpoledne. V té době byl jeho největším protivníkem francouzský tým Altran, který do závodu nasadil tovární vůz Peugeot 208. Jeho piloti ale agresivní jízdou poškodili řízení, a tak se týmu RTR povedlo vytvořit pětikolový náskok.

„Sergej na čerstvých gumách zajel nejrychlejší kvalifikaci a Michal pak skvěle odstartoval,“ vzpomíná Tomáš Miniberger. „Po první hodině jsme vedli třídu a byli na těžko uvěřitelném celkovém šestém místě.“

V sobotu ráno se po restartu dařilo jezdcům zajíždět předem stanovené časy a díky bezchybné jízdě každého z nich svůj náskok neustále navyšovat. V průběhu dopoledne pak francouzský tým potkaly další nepříjemnosti a v boxu číslo 8 se pomalu začalo pomýšlet nejen na umístění na pódiu, ale dokonce rovnou na umístění na stupínku nejvyšším.

„Měl jsem kontakt s rychlejším Ferrari, dostali jsme ránu na zadní kolo. Zatrnulo ve mně, ale nakonec byl poškozený jen ráfek a pneumatický systém zvedání auta,“ vzpomínal po závodě Sergej. „Zdejší okruh je velmi náročný na techniku, pneumatiky vydržely maximálně tři hodiny, i fyzicky to bylo hodně vyčerpávající,“ doplňuje Michal Vítek.

Nicméně díky pohodlnému náskoku došlo k úpravě strategie a v poslední čtvrtině závodu se jelo převážně na jistotu. Tým v závěrečné fázi závodu nerozhodila ani neplánovaná zastávka v boxech, kterou si vyžádala výměna brzdových destiček, a po dvanácti hodinách tak Tomáš Miniberger protnul cílovou pásku na prvním místě ve třídě a jedenáctém místě absolutně.

„Auto drželo. Překvapily nás jen ty brzdy, které třeba v Dubaji vydržely víc než dvanáct hodin. Uvidíme, až auto doma rozebereme na prvočinitele, ale zdá se, že všechny úpravy byly k dobru věci,“ hlásil spokojený týmový inženýr Karel Knop. „Před závodem jsme taky nechali zkontrolovat motor, který má za sebou už dvě čtyřiadvacítky, jednu dvanáctku a pak několik testování. I díky tomu, že používáme kvalitní maziva Liqui Moly, je všechno v naprostém pořádku a ani v Mugellu jsme nezaznamenali žádné problémy.“

V průběhu oněch dvanácti hodin urazil vůz přezdívaný BIG GUN 314 závodních kol. To představuje téměř 1 647 kilometrů koncentrace, nasazení a odhodlání udělat vše pro dobrý výsledek. A ještě jedna zajímavost – průměrná rychlost za celý závod včetně výměn pneumatik, střídání, tankování a oprav byla neuvěřitelných 136,69 km/h.