Pneumatiky toho musejí za mokra hodně zvládnout

Nastává čas vyměnit zimní pneumatiky za letní. Někteří řidiči obují svá vozidla do zbrusu nové sady, většina však sáhne po kolech, která uložili k dlouhému odpočinku s nastupující nadvládou zimního počasí. Ovšem skutečnost, že se v následujících měsících budeme pohybovat po vozovkách bez zrádného náledí či sněhové pokrývky, neznamená, že by na kvalitu letních pneumatik měl být kladen menší důraz. Přece jen budeme v průměru rychlejší, často pojedeme na mokru, nejednou díky pořádnému lijáku. Mít na autě pořádné pneumatiky se tak určitě vyplatí.

Co zkontrolovat při výměně zimních za letní?

Než svůj stroj definitivně přezujeme, vyplatí se věnovat pár minut času kontrole, nakolik je letní obutí v požadované kondici. Především je třeba se ujistit, že běhoun pneumatik má náležitou hloubku. Jistě, zákonné minimum je oproti zimnímu období velkoryse nastaveno na 1,6 milimetru. Nicméně pokud se této hranici začínáme blížit, bude možná lepší rovnou se porozhlédnout po nové sadě. Pořádně zkontrolujeme fyzický stav celého pláště. Praskliny či trhliny by rozhodně měly vzbudit naši pozornost. A pokud dokonce objevíme boule, bude jasné, že daná pneumatika nám již bezpečnou jízdu nezaručí. Na závěr je třeba upravit tlak v pneumatice na výrobcem stanovenou hodnotu.

Pneumatika se dotýká povrchu vozovky na ploše o velikosti lidské dlaně. Možná až příliš optimistické tvrzení!

Nové letní pneumatiky mívají hloubku dezénu zhruba 8 milimetrů. Zákonem nastavené minimum je 1,6 milimetru. Je ovšem třeba mít na paměti, že se snižující se hloubkou běhounu se úměrně prodlužuje brzdná dráha. Na mokrém i suchém povrchu.

A rozdíly mohou být skutečně významné. Automobil jedoucí za mokra rychlostí 80 km/h na zbrusu nových pláštích se bude moci pochlubit brzdnou dráhou přibližně 42 metrů, vozidlo obuté do pneumatik s drážkami hlubokými 3 milimetry však bude potřebovat o deset metrů více a vůz s pneumatikami o hloubce dezénu 1,6 milimetru si bude nárokovat 61 metrů. Rozdíl bezmála dvacet metrů! Zatímco první motorista stačí před případnou překážkou zastavit, druhý do ní narazí rychlostí 34 km/h. A třetí bude ještě o deset kilometrů rychlejší. Šrámy, které automobil utrpí, nepochybně budou značné. A raději nemyslet na následky srážky pro chodce, cyklistu či motocyklistu.

Uvedené neveselé výsledky má na svědomí skutečnost, že dotyková plocha pneumatiky s vozovkou se zmenšuje úměrně zvyšující se rychlosti jízdy a opotřebení běhounu. Při rychlosti chůze se pneumatika nová i opotřebovaná dotýkají mokré vozovky celou svou plochou. Řekněme odpovídající velikosti lidské dlaně. Jakmile se rychlost zvýší na 75 km/h, situace se dramaticky mění v neprospěch ojetých plášťů:

• Nová pneumatika s hloubkou dezénu se s povrchem vozovky stýká ze 75 procent
• Pneumatika ojetá na 4 milimetry jen z 58 procent
• Pneumatika s hloubkou drážkování na zákonném minimu, tedy 1,6 milimetru, už jen ze 16 procent 

Kolik vody proteče za jednu sekundu drážkováním pneumatik při rychlosti 130 km/h?

Při jízdě po mokrém povrchu musí pneumatiky zajistit potřebnou přilnavost. To ovšem znamená, že musí každou sekundu úspěšně odvést do stran velké množství vody. V případě silnějšího deště, kdy je na vozovce zhruba půlcentimetrová vrstva vody, a při rychlosti 130 km/h se musí každá z nich o šířce 205 milimetrů vypořádat se zhruba 35 litry. V součtu se jedná o 140 litrů. Plná koupelová vana.

Za deště, zvláště silnějšího, ani zbrusu nové pneumatiky od renomovaného výrobce nemusí být zárukou potřebné ovladatelnosti vozidla. „Každodenní zkušenost dokazuje, že řada řidičů je přesvědčena o opaku. Výkonný vůz napěchovaný moderními asistenčními systémy a vybavený účinnými brzdami považují za záruku naprostého bezpečí. Bohužel často mylně,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Právě čtyři pryžové plošky, každá maximálně o velikosti lidské dlaně, rozhodují o tom, nakolik se draze nakoupený výkonnostní a bezpečnostní potenciál automobilu bude moci projevit. Pravidelná kontrola jejich stavu a přizpůsobení rychlosti jízdy jejich aktuální kondici jsou projevem řidičského fortelu. „Při sešlapování plynového pedálu za deště je dobré pamatovat, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě více než dvakrát,“ dodává Roman Budský.