Ministr dopravy Zbyněk Stanjura představil řešení dopravní politiky

Stanjura uvedl, že pro úspěšný rozvoj dopravy v České republice je nezbytná efektivní spolupráce všech zainteresovaných stran, kvalitní příprava projektů a také ukončení stávající praxe, kdy většina tendrů končí po stížnosti některého z účastníků na Úřadu po ochranu hospodářské soutěže. V této souvislosti ministr vyzval projekční a inženýrské společnosti, aby pomáhaly investorům v dokončení příprav zásadních staveb, stavební úřady urychlily vydávání povolení a realizační firmy se chovaly zodpovědně. Ke stejné pružnosti a efektivitě pak vyzval investory ŘSD a SŽDC, a to i v rámci dočerpání prostředků z Operačního programu Doprava
a náhradních projektů. „Rád bych, aby tyto dvě organizace byly vzorným zadavatelem veřejných zakázek,“ uvedl Stanjura. Dokončení náhradních projektů pro OPD by mělo být stěžejním úkolem nejen ministerstva dopravy, ale i všech zainteresovaných subjektů
ze soukromého sektoru. „Nabírat další zpoždění už v tuto chvíli není možné. Věřím ale, že se nám podaří v plném rozsahu evropské peníze vyčerpat,“ doplnil ministr Stanjura.

Zaslouženou pozornost Stanjura na Žofínském fóru věnoval strategickému dokumentu „Dopravní politika ČR pro období 2014 až 2020 s výhledem do roku 2050“, který ministerstvo dopravy do konce března 2013 vládě předloží ke schválení. Jedná se o důležitou koncepci, která přesahuje několik volebních období. Má ukončit praxi, kdy dopravní stavby podléhaly vlivům slibů politiků a lobby regionů. Dále Stanjura přiblížil další klíčový dokument „Dopravní sektorové strategie, 2. fáze“. Dokument je jedním ze základních podkladů umožňujících čerpání prostředků z fondů EU od roku 2014. Jeho cílem je určení priorit rozvoje dopravní infrastruktury v ČR s ohledem na závazky plynoucí z nařízení EU. Dosavadní výsledky prokázaly potřebnost dalšího rozvoje páteřních spojení a priorit v silniční i železniční infrastruktuře. „Jde zejména o dálnici D1 kolem Přerova, silnici R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí či D3. Ze železnice nás čeká především dokončení železničních koridorů. Na tyto a další projekty můžeme od příštího roku čerpat z evropských fondů až 100 miliard korun,“ uzavřel Stanjura.