Enge si s týmem True Racing odvezl z Brna bronz za třetí místo ve 24-hodinovém Epilogu

Podnik nazvaný Hankook 24H EPILOG BRNO 2016 představoval nejen letošní závěrečný závod  tohoto dnes již velice prestižního šampionátu, ale především pak první 24-hodinový závod konaný na českém území. V sobotu v poledne se na startovní rošt postavilo téměř třicet posádek, mezi nimiž bylo i KTM X-Bow GT4 rakouského týmu True Racing, jehož posádku tvořilo kvarteto Reinhard Kofler, Klaus Angerhofer, Hubert Trunkenpolz a Tomáš Enge.

"Celý víkend byl hodně náročný. Nakonec to pro nás dopadlo dobře, i když jsme na počátku víkendu očekávali o něco lepší výsledek. Příčinou byly drobné technické problémy, které nás postihly v první polovině závodu. Do toho jsme se kvalifikovali pátým nejrychlejším časem 2:06.968, jehož autorem byl tovární jezdec KTM Reinhard Kofler," tak začíná Tomáš Enge své vyprávění o letošním unikátním Epilogu.

"Na týmovém briefingu bylo před závodem rozhodnuto, že budu startovat. Hned v prvním kole se mi podařilo probojovat se na čtvrtou pozici a před koncem svého stintu jsem již byl na čele celého startovního pole. V tu chvíli to vypadalo velice dobře, ale jak všichni víme, v závodě není nic rozhodnuto, dokud není odmáván konec šachovnicovou vlajkou. Bohužel krátce před  prvním střídáním, což bylo asi tak po hodině a půl, nám praskla levá zadní poloosa a tím začalo naše trápení. Po opravě v boxech jsme se vrátili zpět na trať a celý problém se po dvou hodinách opakoval znovu. Přičítali jsme to nižší světlé výšce vozu, tak jsme jí při druhé výměně zvýšili. Jak se ale ukázalo později, naše úvaha nebyla správná a my museli měnit již třetí poloosu. Tu třetí jsme pak vypodložili, abychom co nejvíce snížili mezeru mezi převodovkou a kolem. Až při páté výměně se ukázalo, že na vině bylo přidřené ložisko u levého zadního kola, což bylo pravděpodobně zapříčiněno poškozením té první poloosy, která praskla pravděpodobně následkem uvolněného potenciometru na tlumiči," říká Enge ke strastem z úvodní části závodu.

Společně s pátou poloosou mechanici týmu vyměnili také celý náboj, což vyřešilo konečně  všechny problémy a KTM týmu True Racing již odjelo zbytek závodu bez jakýchkoliv dalších problémů.

"Epilog byl specifický tím, že se jelo poměrně hodně dlouho po tmě. Celkem to bylo více než dvanáct hodin, což nejvíce vytížilo Koflera a mě, když jsme v noci ve dvou odjeli téměř osm hodin. Inženýři mi po závodě říkali, že jsme jezdili nejrychlejší kola v naší třídě a že jsme za noc stáhli téměř deset kol na vítězné Ferrari v naší třídě SP2, jehož posádka nakonec dojela na třetím místě absolutně. Ráno už jsme pevně drželi třetí příčku ve třídě SP2 a umístění v TOP TEN. Naše ztráta na soupeře před námi již byla natolik veliká, že jsme se rozhodli zvolit tempo bezpečného dojetí do cíle. To se nakonec podařilo a my tak ukázali, že nebýt mechanických závad, mohli jsme být minimálně v první pětce a možná i výše," uzavírá Tomáš Enge vyprávění o první české 24-hodinovce.