Cyklista a alkohol – častější kombinace, než si myslíte…

S velkým odstupem následují řidiči mopedů (19,9 %) a chodci (15,7 %). Přitom z hlediska Zákona o silničním provozu je na cyklistu nahlíženo stejně přísně jako na řidiče. Ovšem ne ve všech evropských státech platí stejná pravidla…

V roce 2014 bylo Policií ČR evidováno 4 637 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Cyklisté z nich zavinili 786 (tj. 17 %). Při těchto nehodách zahynulo 6 osob. Dalších 71 jedinců bylo zraněno těžce a 628 lehce. Nepříjemným zjištěním je, že plných 84 procent těchto nehod spáchali cyklisté s hladinou alkoholu 1 promile a vyšší.

To, že alkohol do silničního provozu nepatří, je chronicky známou skutečností. Nakolik jsou vlastně ohroženi cyklisté, kteří této zásady nedbají? Uveďme příklad. Hladina alkoholu ve výši 0,8 promile zvyšuje riziko účasti řidiče automobilu na zaviněné dopravní nehodě zhruba 5x, u cyklisty až 20x – a navíc s jeho těžkým zraněním (zdroj: Johns Hopkins University, USA).

Ano, jízda na kole pod vlivem alkoholu je velmi nebezpečná. Je to tím, že kromě obecně známých rizik spojených s požitím alkoholu a účastí v silničním provozu číhají na cyklisty ještě další, specifická nebezpečí:

• cyklisté musí při jízdě neustále udržovat rovnováhu,
• v případě pádu či kolize nejsou (prakticky) ničím chráněni,
• cyklisté jsou hůře viditelní pro ostatní – hlavně řidiče motorových vozidel,
• cyklisté pod vlivem alkoholu méně často používají přilbu a více při jízdě riskují,
• brzdná dráha jízdního kola je delší než u motorových vozidel, alkohol navíc prodlužuje reakční dobu cyklistů, v případě nebezpečné situace často nestačí zastavit či výrazněji zpomalit.

Na svou bezpečnost by ovšem měli cyklisté pamatovat i při oddávání se cykloturistice na stezkách v našich horách. „Naše asistence u vážných nehod cyklistů jsou častější, než se všeobecně soudí. Zejména o prázdninách se v našich horách setkáváme s cyklisty, kteří jako by stále zapomínali, že při neopatrné jízdě jim hrozí riziko vážného úrazu… Svou negativní roli v častých případech sehrává i posilnění alkoholem,“ uvádí Jiří Brožek, náčelník Horské služby ČR. 

Jak se na alkohol v krvi cyklistů dívají v ostatních evropských zemích?[1]

• Ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Itálii, Švýcarsku, Chorvatsku, Nizozemsku, Lucembursku a Belgii je na cyklistu pohlíženo jako na řidiče motorového vozidla, může být tedy stejně pokutován (bodový systém na něj ovšem nebude aplikován).
• Ve skandinávských státech (vč. Dánska), Velké Británii a Irsku (nově i v Maďarsku) není pro cyklisty stanoven oficiální limit alkoholu v krvi, nicméně pokud policista usoudí, že jezdec na kole je pod vlivem alkoholu do té míry, že není schopen řídit bicykl, pokutě neunikne. V Polsku nesmí mít cyklista v krvi více než 0,2 promile.
• Na Slovensku a v Estonsku platí podobná pravidla jako u nás.
• V Rakousku je maximální přípustná míra alkoholu v krvi cyklisty 0,8 promile,
• V Německu je bicyklista považován za absolutně neschopného jízdy při hladině 1,6 promile.

V každém případě se vyplatí být i v zemích s určitou tolerancí alkoholu při řízení velmi opatrný (uvedené hranice navíc platí pouze pro případ běžné silniční kontroly, pokud by došlo k nehodě, je posuzování, zda byl či nebyl cyklista pod vlivem alkoholu, výrazně přísnější). Policisté dovedou být nekompromisní, pokuty vysoké – např. v Irsku až 2 000 eur, v Rakousku až 800 eur. Navíc – jak dokazuje výzkum Johns Hopkins University v USA - je po jednom malém pivu (tj. při hladině alkoholu v krvi ve výši 0,2 promile) cyklista vystaven až šestkrát většímu riziku účasti v dopravní nehodě se zraněním. 

Výše uvedená fakta by mohla být inspirací k zodpovědnému přístupu ke konzumaci alkoholu. „Jedinou bezpečnou výší hladiny alkoholu v krvi (nejen při jízdě na kole) je nula,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

[1] Zpracoval Tým silniční bezpečnosti na základě údajů z Eurovelo.com a ADAC.