Bezpečné upínání nákladů

Každý třetí den se stane nehoda nákladního vozu způsobená chybným zajištěním nákladu. Nehody představují však jen vrcholek ledovce. Při silničních kontrolách bylo zjištěno, že téměř polovina všech nákladů není správně upevněna!

Jak tomu předejít o tom diskutovali zástupci státních orgánů, zkušebních ústavů, Policie ČR, Centra služeb pro silniční dopravu, ale též zástupce výrobce upínacích pásů, distributoři, školicí střediska.

Z diskuse zúčastněných odborníků vyplynulo několik oblastí, které mají zásadní vliv na zajištění nákladů.

1. Legislativa a odpovědnost za upevnění nákladu
2. Kvalita upevňovacích pomůcek (kurtů) a malý zájem o jiné způsoby upevnění nákladu
3. Systém školení
4. Řidiči a jejich přístup
5. Náklady v osobní přepravě

Legislativa

Odpovědnost za upevnění nákladu v logistickém řetězci nese v Česku téměř absolutně dopravce a řidič (361/2000 Sb.:, §5, §52). Řidič mnohdy není při nakládce a leckdy přebírá uzavřený návěs bez možnosti kontroly nákladu. Dopravcům je často nakládáno zboží, které svým obalem a uspořádáním znemožňuje odpovídající zajištění nákladu. Legislativně je tedy třeba prosadit určitou odpovědnost odesilatele, podobně jako je tomu v Německu a dalších státech EU.

Další legislativní „díra“ se týká atestů kurtů. „MDČR atest po dvou-třech letech automaticky prodlouží, bez přezkoušení,“ stěžoval si český výrobce upevňovacích pásů Karel Lemfeld, podle něhož to nahrává dovozcům mnohdy nekvalitních výrobků nebo těm, kteří sestavují kurty z méně kvalitních až nevyhovujících asijských komponentů. „Ministerstvo by mělo minimálně vyžadovat dokumentaci o interních výrobních zkouškách, když už nepožaduje opakování atestu.“ Interní zkoušky musí provádět u komponentů každý výrobce a dovozci i montážníci je těžko doloží.

Pomůcky

Není podceňována jen kvalita pásů, ale rovněž se málo sleduje jejich životnost. Ta sice není u nás žádným předpisem omezena, ale poškozené či dlouhodobě používané upevňovací pásy nemohou poskytnout stejnou jistotu zajištění jako ty, které jsou nové a v perfektním stavu. V Německu například při kontrole studují štítek a používání delší dvou let trestají. Ing. Luděk Florian z Centra služeb pro silniční dopravu poukázal, že Evropská komise stanovila nově mezery mezi nákladem a přední či zadní stěnou vozidla, která může být nyní až 15 cm. Umožní to utěsnit prostor paletou na výšku. V zahraničí se však stále častěji používají na upevnění nákladu vzduchové vaky a řeší se také způsob obalu, aby se nevyskytovalo zboží, u něhož odesílatel omezuje možnost jeho zajištění tradičním způsobem (kurty). Ty mohou totiž v některých případech náklad skutečně poškodit.

Školení

V autoškolách se upevnění nákladu prakticky neprobírá. Vladimír Kydlíček z Česmadu Bohemia poukázal také na to, že školení v rozsahu 35 h musí sice během pěti let absolvovat každý řidič, ale u nás se může stát, že některou oblast bude absolvovat vícekrát a jinou vůbec. Doporučuje tedy jednotnou osnovu školení, při níž by každý musel postupně projít všemi etapami, včetně uložení a zabezpečení nákladu.

Řidič

Přes určitá omezení (převzetí již naloženého vozidla) mají rozhodující vliv na zabezpečení nákladu řidiči. O jejich přístupu svědčí částečně úsměvná historka z jedné kontroly, kterou přiblížil Ing. Pavel Bergman. „Vedle nezabezpečeného nákladu byla bednička s novými kurty. Řidič vysvětlil, že je tam má, kdyby jel do Německa.“ Jindy zase kontrola odhalila, že kurty byly jen přehozeny a na druhé straně nebyly upevněny… Není to ale jen lenost, mnohdy je to výsledek spěchu. Správné umístění nákladu ovšem nespočívá jen v jeho zajištění, ale také v poloze těžiště, aby nebyla přetížena náprava. Řidič musí určit počet kurtů, jejich způsob použití, a to není jednoduchý propočet. Složitější způsoby upevnění si navíc osvojilo minimum řidičů.

Živnostníci a občané

V dodávkách, pickupech i na přívěsných vozících bývá náklad špatně zajištěn ještě častěji než u nákladních vozů. Také prodávané pomůcky – dokonce i v prodejnách autopříslušenství – jsou často nevyhovující. Místo schválení se lze setkat s tím, že na popruhu najdete prohlášení: „Výrobek není určen pro vozidla, která jsou v provozu v ČR“. Právně to sice zodpovědnosti výrobce a prodejce nezbavuje, ale zásadní je to, že náklad nezajistí. Motoristé by se měli zajímat o kvalitu a raději zapomenout na oblíbené „gumicuky“, které způsobily již mnoho nehod.

Nedostatečně zajištěný náklad není jen rizikem pro toho, kdo je za jeho upevnění zodpovědný, ale rovněž ostatní účastníky dopravy. Poukázal na to prezident SISA Jiří Sýkora: „Všichni trávíme na silnicích mnoho času a ten, který nedbá o zajištění nákladu, může ohrozit i své blízké. Jde doslova o život! Netřeba vždy znát vyhlášky a zákony, většinou stačí použít selský rozum.“